Poslední dobou kolem sebe na sociální sítích vidím, jak lidi uráží druhý lidi. Jen, aby měli co na práci nebo aby se pobavili. Možná i kvůli sociální tlaku. Nebo prostě jen potřebují odsuzovat. Chápu, že u některých případů to asi ani nijak nejde. Ale přijde mi to sprosté u lidí, kteří nikomu jinému neubližují nebo možná jo, ale jsem i moc jednoduchým terčem pro vlky. Hází mě to do nálady, kdy mě doopravdy mrzí, že je svět takovej.

Ondra mě celý léto učil, jak se lidi neodsuzují, jak se nikomu nesmát a nastavil někde uvnitř mě laťku, kterou teď nerada překračuju nebo přeskakuju. Občas to pořád dělám, ale pracuju na zlepšení, protože to nebude trvat jedno celé léto, aby to fungovalo. Bude to trvat několik dalších let, než tuhle dovednost vybrousím. Ale neodsuzujeme, aspoň ne lidi, kteří si to nezaslouží, na které se sypou jiní.

Možná to bude i věkem. Občas nahlédnu tiše do skupin na facebooku, které jsou k tomu přímo určené. Asi to nedělá dobře mému zdraví. Kde se bere tolik výsměchu a zášti, kterou kolem sebe členové plivou. Děsivé až hrůza.

Špagety s nutellou

Tuhle mi kamarád poslal fotku špaget s nutellou – bez jakéhokoliv backgroundu. A v mojí hlavě se jen ozvalo „Hej kámo, kdybys byla, já nevím, spálená a měla bys munchies, bylo by to dobrý ne?“

Potom mi ale poslal, že to má ze skupiny. Ze skupiny, kam to někdo poslal jako výsměch. A komentáře pod příspěvkem byly, no prostě komentáře pod příspěvkem a moje hlava se najednou ozvala a říká „Hej kámo, tak seš divná?“ „Co by si o tobě mysleli?“ „Kdybych se chtěla připojit do skupiny a abych byla přijmutá, musela bych se taky zapojit a urazit to?“

A kolik lidí si vlastně tyhle otázky pokládá a kolik se jich vlastně díky sociálnímu tlaku přeleje na stranu hejtrů jen proto, aby nebyli exkludovaní ze skupiny?